|
|
Respondentní prostředky saturativnosti (kontrastivní korpusová analýza)
KOSTUDISOVÁ, Simona
Tato bakalářská práce se nazývá Respondentní prostředky saturativnosti (kontrastivní korpusová analýza) a jejím cílem je porovnat kategorie slovesného vidu, povahy slovesného děje a saturativnosti v českém a španělském jazyce. Skládá se ze dvou hlavních částí - teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na porovnání těchto kategorií, jejich definice a provázanost v obou jazycích. Dále také zkoumá prostředky, kterými se tyto kategorie v obou jazycích realizují. Základem praktické části je práce s nejnovější verzí paralelního korpusu InterCorp, pomocí kterého je provedena kontrastivní analýza překladových protějšků saturativnosti v češtině a ve španělštině.
|
|
|
Perifrastické prostředky pro vyjádření pasivní rezultativnosti v kontrastivní perspektivě.
BULVOVÁ, Marcela
Tématem této diplomové práce jsou perifrastické prostředky pro vyjádření pasivní rezultativnosti v kontrastivní perspektivě. Teoretická část popisuje španělské opisné vazby z pohledu českých i španělských lingvistů, uvádí jejich hlavní kritéria, druhy a podrobně popisuje vazby s významem pasivní rezultativnosti. Dále se zabývá vyjádřením povahy slovesného děje v českém i španělském jazyce, popisuje tedy Aktionsart, nedokonavý a dokonavý vid. Cílem praktické části je analyzovat možnosti překladu perifrází s významem pasivní rezultativnosti do češtiny v beletristických a publicistických textech s využitím českého korpusového nástroje InterCorp.
|
|
|
Biaspektuální slovesa v ruském a českém jazyce
Tikovská, Marie ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá biaspektuálními slovesy v ruském a českém jazyce. Teoretická část je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První z nich podává stručný přehled o hlavních oblastech aspektologického bádání. Jednotlivé podkapitoly vysvětlují a popisují základní aspektologické pojmy - slovesný vid, vidová dvojice, způsob slovesného děje atd., jejich funkční rysy a hlavní způsoby tvoření vidových dvojic. Druhá teoretická kapitola se věnuje fenoménu obouvidovosti. Jsou zde prezentovány různé přístupy k podstatě obouvidovosti a problematika klasifikace obouvidových sloves. Zmapováno je zde i početní zastoupení biaspektuálních sloves v ruštině a češtině a dynamika jejich vývoje. Praktickou část představuje kontrastivní analýza vzorku 50 ruských a 50 českých obouvidových sloves. Jejím hlavním cílem bylo za použití vybraných elektronických korpusů, internetu i vlastních příkladů popsat fungování obouvidových sloves v ruštině a češtině, nalézt jejich nové potenciální aspektuální partnery, zjistit jakým způsobem jsou tvořeny a určit míru jejich významového překrývání s původními obouvidovými slovesy. V závěru jsou na základě zhodnocení výsledků formulovány hlavní tendence vývoje obouvidových sloves v ruském a českém jazyce. Klíčová slova: aspektologie, čeština, imperfektivizace, obouvidovost,...
|
|
|
Aspekt ve verbonominálním predikátu s kategoriálním slovesem
VENUŠOVÁ, Alena
Práce se zabývá zkoumáním aspektu ve verbonominálním predikátu s kategoriálním slovesem (VNP) ve francouzském jazyce. Tento typ analytického predikátu (např. faire du doublage, faire une découverte, donner un conseil) je spojením predikativního jména a kategoriálního slovesa a definuje se redukčním testem a koreferencí argumentů. Z aspektového hlediska je zásadní, že jeho sémantickým jádrem je nominální složka, od které se také odvíjí výchozí aspektová analýza. Celková aspektová intepretace se zjišťuje z věty a je výsledkem všech aspektově relevantních prvků (aspektová skladba). Aspekt sám je trojsložkový a zahrnuje lexikální aspekt (stavy, procesy, události), gramatický aspekt (perfektiva a imperfektiva) a povahu slovesného děje (kvantita, kvalita a fáze děje). Cílem práce je objasnit, jaké jsou aspektové možnosti predikativního jména a dále ověřit, zda a jak se ve VNP projevuje sekundární telicizace a co je pro ni rozhodující: příslušnost k sémantickému vzorci (vznik, zánik, pohyb do cílové destinace), komplement predikativního jména (jeho kvantizace, kumulativnost), počitatelnost a determinace predikativního jména. Ukazuje se, že výraznou aspektovou roli má počitatelnost či přesněji číslo i konkrétní determinant predikativního jména. Jeho interpretace výrazně ovlivňuje lexikálně-aspektové i povahodějové klasifikování (faire un saut - sauter une fois, faire un emballage - emballer un cadeau, *emballer une fois). Analýza vychází z lexikogramatických tabulek a z autentických příkladů z korpusů (InterCorp 2018, FrWac, araneum) a opírá se o kompetence rodilých mluvčí, kteří testovali slučitelnost různých kombinací a komentovali některé interpretace.\\
|
|
|
Pojednání o slovesném vidu barokního období
KAMENÍK, Josef
V předložené disertační práci se zaměřuji na systém gramatických vidů v českém jazyce barokního období. Nejprve zevrubně zkoumám moderní teoretickou literaturu, jež se vztahuje k širšímu tématu gramatického vidu, a následně studuji vidové významy, jejich pojetí a realizaci, a to i v dobových mluvnicích. Na základě tohoto dvojího výzkumu si stanovuji metodologickou základnu, definuji všechny potřebné pojmy a vyslovuji hypotézy o barokní vidové soustavě, které následně ověřuji na slovesném materiálu excerpovaném přímo z barokních tisků. Středobodem mého výzkumu jsou slovesné vidy zachycené v literárních textech, jež dobou svého vydání pokrývají celé barokní období. Gramatický vid v těchto textech hodnotím z pohledu systémového, významového a formálního, a sleduji také některé slovesné jevy, které se s gramatickým videm úzce pojí (slovesný čas, způsoby slovesného děje, přechodníkové konstrukce). Vedle snahy popsat co možná nejpřesněji užívání vidových významů v dobové literatuře a celkový stav vidové soustavy v barokním období si tato disertační práce klade za cíl přispět k poznání vývojových tendencí v postupném začleňování gramatického vidu do slovesného systému českého jazyka.
|
|
|
Fázové perifráze v italštině a jejich české protějšky v paralelním korpusu InterCorp
Němec, Jakub ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Fázové perifráze v italštině a jejich české protějšky v paralelním korpusu InterCorp Jakub Němec Ústav románských studií doc. Mgr. Pavel Štichauer, Ph.D. Abstrakt v češtině Tato bakalářská práce se zabývá fázovými perifrázemi v italštině, jejich dělením a skutečnostmi, které tyto perifráze vyjadřují. Nejprve se budeme pohybovat na poli obecné lingvistiky a vymezíme si základní lingvistické termíny spolu s gramatickými kategoriemi, se kterými budeme dále pracovat. Jádrem práce je potom spolupráce s internetovým lingvistickým korpusem InterCorp, skrze který rozdělíme perifráze do skupin podle fáze děje, který označují, uvedeme si specifika, která se vztahují k jejich pojení s dalšími slovesy a četnost jejich výskytu. Na závěr se rovněž budeme zaobírat překlady těchto konstrukcí do češtiny, se kterými srovnáme řešení problematiky aspektuality dějů v obou jazycích. Klíčová slova: povaha slovesého děje, perifráze, ingresivní, durativní, terminativní, čeština, italština, paralelní korpus InterCorp
|
|
|
Analýza profilů chování iterativních sloves v latině
Hrach, Petr ; Pultrová, Lucie (vedoucí práce) ; Friedová, Mirjam (oponent)
Tato práce se zabývá skupinou iterativních sloves v latině, tedy skupinou formálně značenou iterativním sufixem -t. Zabývá se otázkou, jaký byl vlastně význam iterativního sufixu -t v klasické latině, protože v literatuře se uvádí, že v některých případech byl v klasické latině význam iterativních sloves stejný jako význam fundujícího sloves a existují iterativní slovesa, jejichž fundující slovesa nejsou vůbec doložena. Také do románských jazyků často přešla jen slovesa iterativní. Další otázkou, kterou se práce zabývá, je vztah iterativních sloves, jakožto skupiny vydělené na základě kategorie aktionsart podle české lingvistické tradice, a kategorií obecně označovaných jako aspekt (gramatický aspekt, lexikální aspekt). Zvolenou metodou jsou v tomto případě tzv. "profily chování", kvantitativní metoda založená na práci s korpusem. V našem případě je korpus omezený na vybraná prozaická díla období klasické latiny zhruba v rozsahu 1. stol. před n. l. až 1. stol. n. l. Analýza spočívá v první části v rozboru výskytů vybraných dvojic iterativní sloveso - fundující sloveso v uvedeném korpusu zejména se zaměřením na frekvenci výskytu, valenci a zařazení predikací sloves ke třídám slovesného děje založeným na Vendlerově klasifikaci, a to hlavně na základě vyhodnocení a/teličnosti dějů s přihlédnutím k...
|
|
|
Biaspektuální slovesa v ruském a českém jazyce
Tikovská, Marie ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá biaspektuálními slovesy v ruském a českém jazyce. Teoretická část je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První z nich podává stručný přehled o hlavních oblastech aspektologického bádání. Jednotlivé podkapitoly vysvětlují a popisují základní aspektologické pojmy - slovesný vid, vidová dvojice, způsob slovesného děje atd., jejich funkční rysy a hlavní způsoby tvoření vidových dvojic. Druhá teoretická kapitola se věnuje fenoménu obouvidovosti. Jsou zde prezentovány různé přístupy k podstatě obouvidovosti a problematika klasifikace obouvidových sloves. Zmapováno je zde i početní zastoupení biaspektuálních sloves v ruštině a češtině a dynamika jejich vývoje. Praktickou část představuje kontrastivní analýza vzorku 50 ruských a 50 českých obouvidových sloves. Jejím hlavním cílem bylo za použití vybraných elektronických korpusů, internetu i vlastních příkladů popsat fungování obouvidových sloves v ruštině a češtině, nalézt jejich nové potenciální aspektuální partnery, zjistit jakým způsobem jsou tvořeny a určit míru jejich významového překrývání s původními obouvidovými slovesy. V závěru jsou na základě zhodnocení výsledků formulovány hlavní tendence vývoje obouvidových sloves v ruském a českém jazyce. Klíčová slova: aspektologie, čeština, imperfektivizace, obouvidovost,...
|
|
|
Aspectuality in Czech and Dutch
Vymazalová, Tereza ; Hrnčířová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Pekelder, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem aspektuality v českém a nizozemském jazyce. Teoretická část se věnuje nejvýznamnějším obecně uznávaným a rozšířeným teoretickým přístupům k dané problematice. Srovnává též, ke kterému proudu mají tendenci směřovat čeští a nizozemští lingvisté a jakým způsobem je o jevu pojednáno v gramatikách. Hlavními pojmy, se kterými se pracuje, jsou vid a Aktionsart. Oba vykazují podobné sémantické rysy, které jsou hlavním kriteriem pro srovnání těchto dvou typologicky odlišných jazyků. V češtině i nizozemštině se vnímání vidu a způsob jeho vyjadřování liší. Cílem práce je proto přiblížit českému uživateli nizozemštiny možnosti, jakými lze české vidové významy v nizozemštině vyjádřit. Praktická část obsahuje kromě přehledu těchto jazykových prostředků také praktickou analýzu dvou beletristických textů, která má pomoci odpovědět na dvě otázky. Za prvé zda nizozemský překlad zachovává koncept českých vidových protikladů a pokud ano, jakými způsoby tak činí. Za druhé zda má český překladatel tendence nizozemský text vidově obohatit či nikoliv. klíčová slova: vid, Aktionsart, dokonavost, nedokonavost, nizozemština
|
host ::
RSS.